INVESTOR
Správa železniční dopravní cesty, s. o. Státní fond dopravní infrastruktury Evropská unie
PARTNEŘI PROJEKTU
Hlavní město Praha Středočeský kraj Statutární město Kladno Městská část Praha 6 Městská část praha 7 Letiště Praha, s. p. České dráhy, a. s. Dopravní podnik hl. m. Prahy, a. s. Regionální organizátor PID SUDOP Praha, a. s. METROPROJEKT Praha, a. s.

Provozní řešení


Z provozně-technologického hlediska je řešena modernizace, zdvoukolejnění a elektrifikace stávající jednokolejné, neelektrizované tratě v úseku ŽST Praha Bubny – ŽST Praha Ruzyně a novostavba dvoukolejné, elektrifikované trati v úseku ŽST Praha Ruzyně – ŽST Praha Letiště Ruzyně.

Traťový úsek mezi ŽST Praha Masarykovo nádraží – ŽST Praha Bubny je již nyní dvoukolejný a elektrizovaný, proto není součástí zadání připravované investiční akce. Provoznětechnologicky má však tento úsek přímou návaznost na záměr ve smyslu zavedení intervalové železniční dopravy mezi letištěm, resp. Kladnem a centrální oblastí města Prahy, vzhledem ke kapacitním možnostem ŽST Praha Masarykovo nádraží a traťového úseku Praha Masarykovo nádraží – Praha Bubny.

Výchozím stavem je tedy celostátní jednokolejná neelektrizovaná trať Praha – Kladno s několika mezilehlými dopravnami, se zastaralým zabezpečovacím zařízením 2. kategorie. Trať má vzhledem ke svým parametrům malou provozní výkonnost a je zcela nevhodná pro vedení pravidelné intervalové dopravy ve směru na Kladno, natož pro intenzivní obsluhu mezinárodního letiště Praha Ruzyně. Přesto patří mezi nejzatíženější jednokolejné trati v České republice. Proto je nutno přistoupit k opatřením, které zvýší provozní výkonnost (kapacitu) trati.

Ze zadání, resp. ze společenské objednávky vyplývá, že propustná výkonnost tratě musí zajistit ve špičkové hodině spolehlivý průvoz následujícího rozsahu intervalové osobní dopravy: V úseku Praha Bubny – Praha Ruzyně 10/10 osobních vlaků za hodinu, tj.:

Zvýšení provozní výkonnosti je sice možno dosáhnout modernizací tratě, zvýšením traťové rychlosti, elektrizací, modernizací zabezpečovacího zařízení staničního i traťového, částečným zdvoukolejněním, zřízením výhyben pro letmé křižování, změnou konstrukce GVD, ale i po všech těchto zásazích by bylo možno provozovat na takové trati intervalovou osobní dopravu v intervalu do 30-ti minut. Spolehlivost systému by však byla nízká a v komerčním provozu by bylo řízení provozu velmi citlivé na nepravidelnosti. Bez možnosti vyrovnávání nepravidelnosti provozu je naopak velmi pravděpodobné, že by se přenášely negativní vlivy na okolní dopravu.

Obecně je možno konstatovat, že dopravní systémy s vysokým provozním zatížením, mezi něž se řadí i tato trať, musí mít odděleny směry provozu. Tento princip je striktně uplatňován u dálnic, rychlostních komunikací i tratí tramvají a metra.

Jednokolejné uspořádání s výhybnami pro letmé křižování, příp. dvoukolejnými úseky je tak nutno vnímat pouze jako provizorium, které by neplnilo zadání, bylo by neefektivní a prodloužilo a prodražilo by nutné finální zdvoukolejnění celé tratě.

Podle platné metodiky výpočtu propustnosti tratě je doporučena hodnota využití do 67 % časové jednotky. Vyšší zatížení tratě již znamená její přetížení. Pokud by byla v tomto případě využita kapacita do 80% časové jednotky, zůstalo by ve špičkové hodině na provoz pouze 48 minut, což znamená, že při 20-ti vlacích za hodinu by bylo na jeden vlak k dispozici pouze 2,4 minuty a časová záloha by byla 36 vteřin. Na jednokolejné trati nelze takové hodnoty dosáhnout a zadaný rozsah dopravy nelze provést.

Předpokládané jízdní doby jsou 26 min pro plně zastávkový vlak (v obou směrech) a 21 minut pro vlak zrychlený. Uvažován je provoz moderních příměstských elektrických jednotek na bázi řady 471 („City Elefant“), upravených pro potřeby leteckých cestujících. Předpokládané pobyty zastávkových vlaků jsou 1,0 min. ve stanicích Bubny, Dejvice, Dlouhá Míle – přestup na MHD a 0,5 min na zbývajících zastávkách.

Závěrem je možno potvrdit, že pouze dvoukolejná, modernizovaná, elektrizovaná trať, vybavená moderním zabezpečovacím zařízením bude mít požadované vlastnosti v souladu se zadáním. Taková trať bude schopna spolehlivě zajistit letištní i kladenskou dopravu a vytvořit předpoklady pro těsnější začlenění železniční dopravy do systému Pražské integrované dopravy.

Přivedení dálkové železniční osobní dopravy do/ze ŽST Praha Letiště Ruzyne

ŽST Praha Letiště Ruzyně bude po I. etapě výstavby koncovou železniční stanicí v areálu mezinárodního letiště Praha Ruzyně. Bude mít přímou vazbu na existující i nový letištní terminál a na další objekty v předprostoru letiště. Předpokládána je návaznost na stávající doplňkovou autobusovou dopravu a taxi a možné je i přivedení dálkové železniční osobní dopravy do ŽST Praha Letiště Ruzyně.

ŽST Praha Letiště Ruzyně tak představuje v prostoru letiště požadovaný prvek integrace letecké dopravy s ostatními dopravními systémy, včetně městské PID, s odpovídajícím standardem funkce a kvality.

Vzhledem k daným, resp. omezeným prostorovým možnostem uspořádání ŽST Praha Letiště Ruzyně je v první etapě výstavby předpokládáno vybudování pouze dvou dopravních kolejí o užitné délce 170 m u ostrovního nástupiště, s kolejovými spojkami na vjezdové straně.

Připravované připojení letiště Praha Ruzyně na železniční síť a vlastní infrastruktura přímo na letišti má podle zadání, resp. společenské objednávky, sloužit zejména pro návoz a odvoz leteckých cestujících, jejich doprovodu, zaměstnanců, atp., a to mezi centrem města a letištěm – v intervalu 10 – 15 minut v dopravních špičkách.

Dálková železniční osobní doprava, vedená na/z letiště by tedy zřejmě měla být zaváděna pouze mimořádně – na objednávku v dopravních sedlech a to pro přepravu leteckých cestujících v případech, kdy nebude možná přímá letecká přeprava do cílových destinací. Ve vnitrostátním provozu je možno jako cílové destinace předpokládat krajská, případně větší města jako jsou např. Ústí n.L., Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Olomouc, Ostrava, Brno, České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary.

Pro vedení takových železničních spojů je optimální předpokládat nasazení elektrických ucelených jednotek (i vícesystémových) do délky 170 m, případně nasazení ucelené jednotky nezávislé trakce pro jízdy po neelektrifikovaných tratích.

Bezúvraťové trasování dálkové železniční osobní dopravy na/z ŽST Praha Letiště Ruzyně v železničním uzlu Praha:

  1. směr Kralupy n.Vlt. – (- Ústí n.L...): ŽST Praha Letiště Ruzyně – ŽST P. Ruzyně – ŽST P. Bubny – odb. Hrabovka – odb. Balabenka – ŽST P. Holešovice – ŽST P. Bubeneč trs,
  2. směr Všetaty – (- Mladá Boleslav – Liberec...) = v nezávislé trakci: ŽST Praha Letiště Ruzyně – ŽST P. Ruzyně – ŽST P. Bubny – odb. Hrabovka – odb. Balabenka – ŽST P. Vysočany – odb. Skály trs
  3. směr Lysá n.L. – (- Hradec Králové...): ŽST Praha Letiště Ruzyně – ŽST P. Ruzyně – ŽST P. Bubny – odb. Hrabovka – odb. Balabenka – ŽST P. Vysočany – ŽST Horní Počernice trs
  4. směr Kolín – (- Pardubice – Brno... – Olomouc – Ostrava...): ŽST Praha Letiště Ruzyně – ŽST P. Ruzyně – ŽST P. Bubny – odb. Hrabovka – ŽST P. Libeň – ŽST P. Běchovice trs
  5. směr Benešov u P. – (- Tábor – Veselí n.L. – České Budějovice...): ŽST Praha Letiště Ruzyně – ŽST P. Ruzyně – ŽST P. Bubny – odb. Hrabovka – ŽST P. Libeň – ŽST P. Malešice – ŽST P. Hostivař trs
  6. směr Beroun – (- Plzeň... – Cheb – Karlovy Vary...): ŽST Praha Letiště Ruzyně – ŽST P. Ruzyně – ŽST P. Bubny – odb. Hrabovka – ŽST P. Libeň – ŽST P. Malešice – ŽST P. Vršovice ček. kol. – ŽST P. Krč – ŽST P. Radotín trs
© 2008 SŽDC, s. o., Metroprojekt, a. s. | webmaster | administrace
Česká republika Zřízení webových stránek je spolufinancováno Evropskou unií z rozpočtu TEN-T. Evropská unie